tvrdí česká politoložka Vladimíra Dvořáková. Jako členka Akreditační komise České republiky se aktivně zajímá o vysokoškolské vzdělávání. V rámci Akreditační komise se snaží udržovat kvalitu vysokých škol a v mezích zákona brání nekvalitním školám v obchodování se vzděláním.
“Největším problémem je jakým způsobem zjistit, že jsou školy nekvalitní. Máte školy, které na papíře vypadají kvalitně, nedokážeme zjisťovat, že jsou nekvalitní bakalářské práce, nemůžeme zjistit, kdo tam v reálu učí, nejsme vyšetřovací komise. Dalším problémem je, že veřejné vysoké školy jsou zahlceny vysokým počtem studentů a ještě k tomu jsou podfinancovány. Pro mě je nejhorší, když někdo pojímá vysokou školu jako vietnamskou tržnici, to znamená, že za co nejnižší náklady se snaží získat co nejvyšší zisk."
Může Majáles zlepšit situaci ve školství?
"Jsem přesvědčena, že Majáles by měl ukázat, že studenti chtějí mít kvalitní školy. Někteří studenti ví, že studují nekvalitvně, ví, že ta škola stojí za nic, ale ví, že vystudují rychle a téměř bez práce. Jestliže se vytvoří společnost, kde se bude říkat, že chceme kvalitní školy, kvalitní vyučující, pokud se takto změní atmosféra, tak se nebude říkat, hale to je frajer, ten si támhle zaplatil titul. Ale bude se říkat, podívejte se na něj, to je směšný, že si zaplatí a má titul, který platí. Když se změní atmosféra, změní se i chování lidí a začnou hledat kvalitvní vzdělání. A ti, co na vzdělání vědomostně nemají, ale chtějí titul, budou pro společnost nepřijatelní. Ale to nás čeká asi ještě dlouhá cesta. Každopádně studentská hnutí vždycky hrála u nás v dějinách jakousi roli spouštěče, proto byl v 70. letech, kdy jsem studovala, studentský život omezen. Majálesy tehdy nebyly možné, strana se bála, že se studenti sejdou a zradikalizují."
Jak by podle Vás měl vypadat Majáles?
"Majáles patří k tradicím studentského života. Měl by proto vycházet z těchto tradic, ale zároveň by měl odrážet současnou společnost. I to je tradice, že studenti ukazují, že se zajímají o své okolí. Nemyslím tím nutně politiku, ale společnost. Aby studenti ukázali, že je zajímají otázky, které hýbou společností. Majáles má smysl i navenek, aby studenti ukázali, že jsou specifická skupina, která se o něco zajímá. Nejen o to, kam jít do hospody, i když to samozřejmě k studiu patří. Majáles by neměl být pouze koncert, ale jakou podobu bude mít, záleží jen na studentech."
