Lucie Kůsová
Lucie Kůsová
Dokonalý marketing a zadarmo
Záměrně ze sebe dělat blázna - toť nejvyšší moudrost, pravil na počátku 16. století Erasmus Rotterdamský. Jestli je to pravda, nevím, každopádně si tím můžete udělat dokonalou reklamu. Někdo si přinese kohouta do televize a český národ se z toho posadí na zadek. Dnes se objevil i na obálce Reflexu, tak vám můžu s klidným srdcem říct, že největší blázny a hlupáky dělá z nás. Toužíme číst o kohoutech a vyšehradské partě dračích jezdů. A on že je blázen.
Lucie Kůsová
Čochtan objevuje svou sexualitu
Ačkoli muzikál trvá dvě a půl hodiny, dvě hodiny jsou vyplněny Dvořákovými sexuálními narážkami a politickými vtipy. A lidé se smějí. Pro mě se celé představení proměnilo v několik vět: “V Čechách se krade.” “Kde mám - já chudý vodník - vzít 30 Kč na lékaře.” “Jsem teenager ovládán svým dospívajícím tělem.”
Lucie Kůsová
Čína: Co se hýbe, patří na pekáč
Začněme známým vtipem: Manželský pár vejde do čínské restaurace a uvidí naporcovaného psa. „Ježkovy oči!” zajíkne se žena. Přiběhne k ní malý Číňan s bločkem a povídá: „Už se to nese, paní.
Lucie Kůsová
Peking aneb uteč Číně, jestli to dokážeš
“Ten jüan! Three!” Tahá mě babka za ruku, cení na nás pět zubů svého děsivého úsměvu a hází po nás kýčovité šátky. Procházka hrobek Ming se tak mění v útěk před prodavačkou hadrů.
Lucie Kůsová
Peking, zašlá velkolepost plivající v říši smogu
“Nepijte vodu z kohoutku v hotelu ani jí raději nepoužívejte k čištění zubů. Můžete ji zkusit převařit ve varné konvici. Buď to vyjde, nebo taky ne,” dostáváme instrukce už v Dubaji, kde máme čtyřhodinové mezipřistání. Jsme všichni dostatečně vyděšeni, že v příštích čtrnácti dnech vzorně využíváme jen balenou vodu, ať se jedná o čištění zubů nebo vaření čaje. Já ale silně pochybuji, že v restauracích ten čaj dělají z balené vody.
Lucie Kůsová
Bizarní selhání státních maturit
Státní maturity se na některých školách zvrhly v šaškárnu hromadné spolupráce nejen se spolužáky, ale i s učiteli a přáteli na telefonech.
Lucie Kůsová
Chudáček náš Ferdinand
Člověk si toho pomyslí opravdu mnoho, když poprvé zavítá na Konopiště. Pokud o tomto netečném Habsburkovi něco víte, rozhodně vás nenapadne, že by to viděl rád. Mám namysli Františka Ferdinanda d ́Este, nezpřístupňoval jen tak veřejnosti své milované místo, Konopiště pro něj bylo domovem a soukromým, které si dobře chránil. Jen na dva dny jej otevřel za svého života veřejnosti a to 12. a 13 června 1914, krátce před osudným Sarajevem. Musím říct, že jsem rychle zahnala myšlenku: „ Kdyby to tak Ferdinand viděl“, s kterou by, díky jeho opravdu „velké“ oblibě, tehdy nikdo nesouhlasil, a radostně jsem se pustila do objevování toho, co před zraky obyčejných lidí chtěl ukrýt.
Lucie Kůsová
Hitler: Vymývač mozků
O Hitlerovi už toho bylo napsáno mnoho a ještě více řečeno. Přesto mé generaci často zůstává nejasné, jak mohl jeden člověk ovládnout celé Německo? Jak je možné, že tolik lidí šlo za ním? Proč se nevzbouřili?
Lucie Kůsová
Když ženy pracují aneb nekonečná práce na zahradě
Začnu otázkou, kterou položil známý mojí mamce : "Co proboha sama v takovým domě každý den po práci děláš?" Tak tady je odpověď, co se u nás dělá, když jediný chlap v domě je pes.
Lucie Kůsová
Sadomasochismus živočichů gymnazijních
Aby ses zařadil mezi druh homo gymnasistus, nestačí jen navštěvovat gymnázium (ať už z důvodu učitelského, či studentského). Musíš podlehnout sklonům úplné sebedestrukce.
Lucie Kůsová
K čemu je ta škola? Aneb „Chci být debil, pane učiteli“
Člověk by měl být vlastně debil, protože být inteligentní a mít o všem alespoň malé povědomí je k ničemu.
Lucie Kůsová
Zlatokopky a "prase bohaté"
Takové to „prase bohaté“ mi na jedné společenské akci v opravdu luxusní restauraci, s úplně klidným hlasem, nabídlo „dárek“za sex. Teď tam máte těch deset vidliček a nožů, několik druhů skleniček, talířů a talířků a jídlo před vámi vypadá jako mistrovské dílo nějakého umělce, že je ho až škoda jíst.
Lucie Kůsová
Žezlo a Žofie
Práce o Františkovi Ferdinandovi d ́Este, jiné možnosti, kam jsme se mohli ubírat, kdyby nebylo Sarajeva
Lucie Kůsová
Velká Hora tiché poezie
Josef Hora byl novinářem nejdříve sociálnědemokratickým, později komunistickým v Rudém právu, kde pracoval v kulturní rubrice až do r 1929.Po rozchodu s komunistickou stranou byl redaktorem Českého slova. Od stranického novináře přešel ke kulturní publicistice. Josef Hora a Jaroslav Seifert nikdy neopustili ze svého stanoviska z roku 1929, kdy vystoupili proti
Lucie Kůsová
Jiří Wolker - Těžká hodina
Básník si sám sobě napsal epitaf krátce před tím, než zemřel (28.11.1923), protože věděl, že smrt byla v jeho případě nevyhnutelná. Naplnily se tak jeho nejhorší obavy a zemřel tak, jak nejvíc nechtěl, jako nemohoucí chudák na nemocniční posteli. Byl plný elánu a chuti do života, viděl před sebou ještě mnohé věci, které měl a které chtěl udělat, nicméně nemoc byla rychlejší.„Zde leží Jiří Wolker, básník, jenž miloval světa pro spravedlnost jeho šel se bít.Dřív než moh srdce k boji vytasit,Zemřel, mlád dvacet čtyři let.“
Lucie Kůsová
Dubaj, fatamorgána techniky uprostřed pouště
Dubajský šejk se samozřejmě vychloubal: ́Postavím sedmi-hvězdičkový hotel. ́ ́Ale sedmi-hvězdičkové hotely neexistují, maximálně jsou pětihvězdičkové ́, namítal šejk z Abu Dhábí. ́Ale můj bude sedmi-hvězdičkový...A všechno, co bude zlatý bude ze zlata a vše bude posázené diamanty a kůže bude kůže, kterou používá Gucci na svoje kabelky. Budu mít nejlepší personál, a když kdokoliv bude něco potřebovat, co nebude k dostání v hotelu, tak mu to přiveze.... ́ v momentě, kdy slyšel šejk sumu, jež hodlá dubajský šejk zaplatit, dopálil se, protože ten bohatší je přece on a vypsal mu na celou výstavbu šek. A to není všechno, začal s výstavbou vlastního 7* hotelu v Abu Dhábí, hotelu Emirates."
Lucie Kůsová
Umění je moje droga!
rozhovor se začínající umělkyní Klára Sedlo Klára Sedláčková je česká výtvarnice vystupující také pod jménem Klára Sedlo.Věnuje se především malbě, kresbě a ilustrátorství, ale i keramice.
Lucie Kůsová
Labutí romance
Já - držím si ránu na bílém krku labutím na ramenou - perutí tepající červení píšu slůvka sólo tísně rozdrásané hvězdy - padající písně.
Lucie Kůsová
Cesta zpět
Plovací kapky dopadají na zšedlou zem. Cvakavé zvuky vody si něžně pohrávají se zvukem tichého motoru čtyř-kolové protáhlé hlučné příšery. Studené prsty si kreslí kroužky v orosených brázdách skla a kolíbají se s ubývající časem. Přemýšlí, co všechno ztratily, nechaly v oblacích smutku a radosti.
Lucie Kůsová
INF
Role serverů v počítačové síti aneb jak se nám to snažil vysvětlit tzv " pro debily " :D:D stejně to byla super hodina :D tak si ty zápisky aspoň rozšíříme po tom strašlivém a zlém facebooku :D
Lucie Kůsová
K.H.Mácha Máj
Středoškolský úplný rozbor Máchovo Máje, trvalo mi to osm hodin, tak snad je to všechno :) ENJOY! :D Kdyby něco chybělo, neváhejte a napište:)
Lucie Kůsová
Mnohobuněční
Houbovci (Porifera) 4.1. 10 Druhý kmen diblasty Na úrovni gastruly 2. Zárodečný list Asymetrický Živočichové Od začátku prvohor Nemají pravé tkáně, mají různě specializované buňky Typ tělní dutiny viz obrázek, pohárek s otvůrky- ostie, otvor nahoře - odkuluj Ektoderm - porocyty -> otvory
Lucie Kůsová
NO
Část národního obrození v období reálismu, především Božena Němcová a K.H. Borovský, ale také související informace o té době :) Výtažky z hodin z malostranského gymnázia sexty A
Lucie Kůsová
J.Asie - 1.část
Jižní Asie Rozlišení Staré Tabule a plošiny Rozsáhle náplavové nížiny podél řek Mladá vrásová pohoří Cesta Indické desky před kolizí s deskou Euroasijskou (40 - 50 mil. Let) dochází k vyvrásnění Himalájí
Lucie Kůsová
Odchod
2.10 2009 bylo mi čerstvě sedmnáct a já už tehdy nemohla vydržet na jednom místě. Měla jsem z toho strach. Bála jsem se bydlet v Praze sama, nevěděla jsem, jak budu zvládat pokračovat na jiném osmiletém gymnáziu. Ale nemohla jsem jinak, protože mě to dusilo a zžíralo.
| předchozí | 1 2 3 | další |
