Umělé příběhy médií a neexistující stromy

“Zničení podstatné části Šumavy zelenými aktivisty pokládám za zločin proti přírodě,” prohlásil tehdy ještě expremiér Miloš Zeman po té, co se proletěl vrtulníkem nad Šumavou. “Problém je, že mu nikdo neřekl, že se nedívá na Českou republiku, ale na Bavorsko,” komentuje tento výrok Vladimír Just v debatě, kterou uspořádala Strana Zelených 6.2. v Sicily café.

Mně jako publicistovi vadí dvě věci, když se lže a krade, a na Šumavě se děje oboje

Besedu v Sicily café s Vladimírem Justem moderoval prezident herecké asociace Jiří Hromada. Vladimír Just se od pádu komunismu zajímá o problémy na Šumavě z hlediska mediálního obrazu. “Vždycky jsem snil, že bych se podíval na Blatný vrch (šumavská hora na česko-německém hraničním hřebeni) To se mi splnilo v roce 1990, ale v momentě, kdy se otevřely hranice a já jsem tam přešel, tak místo, abych na Šumavě relaxoval a, jak se říká ohavnou floskulí, objímal stromy, začal jsem tam pracovat, protože v médiích byl obraz prezentován jinak, než jsem ho viděl. Mně jako publicistovi vadí dvě věci, když se lže a krade, a na Šumavě se děje oboje,”  uvedl debatu Vladimír Just. 

Co má fungovat, nefunguje 

Vladimír Just zjistil, že v první bezzásahové zóně Národního parku Šumava existují pařezy stromů, které nejsou zaznamenány v evidenci a ani nejsou k nalezení v terénu. “Pařezů jsme napočítali s kamarády asi 700. Podle odborníku jeden takový strom má cenu 7-50 tisíc korun. Obrátili jsme se na úřady a začali o tom psát,” vypráví Vladimír Just. Tehdy o tom informoval i Stanislav Mottl v pořadu Na vlastní oči, který zjistil, že stromy odváží z Šumavy helikoptéra. Vladimír Just pak paradoxně dostával pokuty. Říkali nám, pane Just, jak jste to mohl zjistit, to jste musel proniknout do té první zóny a tam je zákaz vstupu,” a dodává, že nakonec dostal povolení od nejmenovaného ministra, které znělo asi takto: Just může chodit do prvních zón evidovat krádeže rezonančních stromů. “Nejvíce mě rozčilovalo, že co má fungovat, nefunguje.”

Mediální obraz 

“Co mě ale pobavilo je umělý příběh, který média vytváří,” říká Vladimír Just. Média podle něj manipulují lidmi už jen tím, že místo, aby proti sobě postavili vědce a lesníky, vyberou si baťůžkáře, člověka přivázaného řetězem nebo anarchistu, a ty postaví proti lesníkovi. “Média zatajují základní informaci, že pět renomovaných vědců po marné snaze zachránit všemi legálními možnostmi Trojmezenský prales, vyzvalo k občanské neposlušnosti,” tvrdí a dodává, že tohle už se v médiích nedozvíme. “

A to ji vážně chceš nechat schroustat kůrovcem?

“Jsem pro krásnou zelenou Šumavu, kterou si kvůli zeleným fanatikům nenecháme sežrat kůrovcem,” prohlašoval Miloš Zeman před prezidentskými volbami v rozhovoru pro ekolist.cz. Kůrovec a Benešovy dekrety jsou nejvíce citovaná slova. I tato debata se točila z velké části kolem této problematiky. “Uvedu příklad Bavorského křesťansko-demokratického  politika Edmunda Stoibera. Když se Stoiber díval zdálky na uschlé  rezavé smrčky v prvních zónách Bavorského národního parku, samozřejmě se rozčílil, co to tady pěstujeme za zkázu malebného Bavorska. Potom ho pozvali, ať se tam jde projít a nekouká se nahoru, ale kouká se pod sebe.  A najednou zjistil, že tam je to zrození a zkáza a doslova řekl: Potomci by nám neodpustili, kdybychom to divadlo smrti a zrození prostě zastavili. Tady může každý turista to divadlo zrození a smrti pozorovat v přímém přenosu.” Bavorsko už má ve svém národním parku bezzásahovou zónu 35 let. 

Experti a experti

Největším problémem je bulvarizace médií. Média, ať už veřejnoprávní nebo komerční, zajímá především akce (připoutání ke stromu) více než diskuze renomovaných vědců. “Když se nedávno zvolený prezident vznese helikoptérou na Šumavu a prohlásí, že to je zločin a všichni, kdo to zavinili by měli před soud, je to na první stránce. Nikdo mu ale neřekne, že to, na co kouká je Bavorsko,” tvrdí Vladímír Just a poukazuje na to, že když zasedne 36 renomovaných vědců, již na to pravidělně dělají výzkum a usnesou se jednoznačně na opačném názoru, než má Miloš Zeman, ve většině médiích se neobjeví vůbec nic. “Pak tu máme ještě další expertku na ekosystémy, a tou je Jana Bobošíková, když tito dva řeknou svůj názor, je to zpráva dne.”

Neexistují pořady, které by informovaly o ekologických problémech věrohodně. “A když už existují, tak běží v neděli dopoledne nebo paralelně s Otázkami Václava Moravce,” říká Just. 

Všichni jsou pro kácení stromů nakažených kůrovcem

Média mají různé způsoby, jak manipulovat s lidmi. Například si nechají udělat průzkum na to, jestli by se měly kácet stromy nakažený kůrovci v Národním parku Šumava. Otázka zní takto: Jak mý být řečena situace se stromy, které jsou napadené kůrovci. Jsou dvě možnosti. Napadené stromy mají být pokáceny a vysázeny nové, nebo stromy mají být ponechány svému osudu, příroda si pomůže sama. “Při takto položené otázce se i já objevím v té většině, která se příkloní k tomu, že mají být pokáceny,” vysvětluje Just. Věří, že bez konkretizace, v které zóně mají být vykáceny, jsou takto položené otázky bezpředmětné.

Do diskuze se připojil i ekolog Karel Matějka, který vysvětlil, co dokážou šumavské lesy udělat bez zásahu člověka.  “Kůrovec, nebo-li lýkožrout,  nám sice dokáže napadnou horní stromové patro. Dospělé smrky odumřou, ale les se začne omlazovat.” Podle Matějky se posléze vyvine nová generace lesa, která je mnohe odolnější. 

Floskule jménem kůrovec

Floskule jsou bezobsažné fráze, které zastírají podstatu věci. “Kůrovec je jednou z největších floskulí, zakrývá peněžní zájmy, a to je prodej dřeva.” To ale neznamená, že bychom se o kůrovce neměli zajímat. 

Zdroje: 

 http://www.sos-sumava.cz/indexy/ltn150702.htm

 http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/volba-prezidenta-2013-sumava-nebo-temelin-milos-zeman-zustava-ve-svych-nazorech-konzistentni