(Ne)profesionalita novinářů a neviditelný plášť majora Zemana

“Novináři jsou pitomci, hnůj a fekálie,” prohlásil Miloš Zeman o novinářích před 11 lety v televizi Prima. Jeho nenávist vůči novinářům je široké veřejnosti známá. Jak dalece má Miloš Zeman pravdu?  

Má Miloš Zeman neviditelný plášť?

V prezidentské debatě vysílané televizí Prima prohlásil, že byl na diskuzi se studenty žurnalistiky, a když se jich zeptal na významné novináře a novinářky, jako je Fallaci, nic jim tato jména neříkala. Podle Miloše Zemana jsme zůstali tak možná u Čapka. Na facebooku se rozhořela diskuze mezi studenty Žurnalistiky na FSV UK. Za předpokladu, že Miloš Zeman nelže, musel tedy mít neviditelný plášť nebo všechny přítomné skolil methanol. Na diskuzi, kde se nás údajně ptal, nedorazil. Jinou prezidentskou diskuzi naše fakulta nepořádala. Žádnou jinou debatu s Milošem Zemanem a studenty žurnalistiky jsem ale neobjevila.

Neprofesionální a zoufalý amatérismus MF DNES

Miloš Zeman učinil mnoho výroků o novinářích a novinách hned, jak byl zvolen. Také jim poděkoval, že mu pomohli ke zvolení. Vzhledem k jeho vzdělání bych očekávala, že si je Miloš Zeman vědom, že většina jeho voličů, ať se vám to líbí nebo ne, nejsou čtenáři MF DNES, Lidových novin ani Respektu, natož aby sledovali ČT24. Neříkám, že nejsou výjimky. Ale bohužel, většina voličů Miloše Zemana jsou čtenáři Blesku a konzumenti televize NOVA. Blesk, nejčtenější deník v České republice, mimochodem v den voleb otiskl klamný inzerát proti Schwarzenbergovi, o tom se ale Miloš Zeman samozřejmě nezmínil.

Miloš Zeman se nevlídně vyjádřil i k Televizním novinám vysílaných na NOVĚ. Televizní noviny ale není zpravodajství, ale “zábavný pořad”. Tudíž si mohou říkat, co chtějí. Nikdy se nesnažili o objektivitu, ani nebudou.

Vraťme se k MF DNES. Miloš Zeman označil za neprofesionální chování, kdy Robert Čásenský, šéfredaktor MF DNES, řekl svým čtenářům, koho mají volit. Zaprvé, Robert Čásenský nedal doporučení, jen vyslovil názor, za druhé, bylo to v publicistické části novin, kam si může šéfredaktor psát svoje názory, jaké chce. “Publicistika kromě informací obsahuje názor, hodnocení a subjektivní přístup, zahrnuje pojmy, soudy, postoje (...) Zároveň obsahuje kromě racionálních prvků i prvky emotivní (...),”[1] píše Praktická encyklopedie žurnalistiky. Do publicistiky patří také editoriál (také úvodník), který “vyjadřuje stanovisko listu, vedení redakce nebo vydavatele.” [2]

Vzhledem k stálému nadávání Miloše Zemana na žurnalisty, bych předpokládala, že Miloš Zeman zná rozdíl mezi publicistikou a zpravodajstvím, a když se tak ohání zahraničními novináři, bude si vědom toho, že v zahraničí je zcela běžné, že deníky i týdeníky vydávají doporučení koho volit. Editoriál není český výmysl ani novinka 21. století, vznikl už v devatenáctém století.

V zahraniční jsme politickou angažovanost novinářů zaznamenali před volbami v USA. Jmenuji britský týdeník The Economist, který podpořil Baracka Obamu stejně jako New York Times. Označil by Miloš Zeman New York Times za bulvární amatéry? Nebo další deníky jako je Washington Post, Los Angeles Times, Boston Globe, Chicago Tribune? Protože tyhle deníky také otevřeně podpořily Obamu.

“Já jsem novinářům v řadě rozhovorů citoval nejenom Peroutku, Havlíčka, ale i Falacciovou, Alsopa, Lippmanna a řadu dalších, a oni vždycky, a to se stalo několikrát, v těch rozhovorech, které jinak citovali celé, tento odstavec vynechali, maximálně tam ponechali toho Peroutku a toho Havlíčka, ale ta tři nebo čtyři pro ně totálně neznámá jména vynechali, protože nevěděli o nich nic,” tvrdí Miloš Zeman v rozhovoru na serveru literarium.cz.

Walter Lippmann, nositel Pulitzerovi ceny, rozhodně doporučeními, koho mají volit, nešetřil a dravá Oriana Fallaci se zeptala v interview s ajatolláhem Chomejním, jestli by nebylo lepší, kdyby ho maminka uškrtila v kolébce. Jestli tohle Miloš Zeman chce? Proč ne, příjemnou zábavu, kolegové. 

[1]  OSVALDOVÁ, Barbora a Jan HALADA. Praktická encyklopedie žurnalistiky a marketingové komunikace. 3., rozš. vyd. Praha: Libri, 2007, 263 s. ISBN 978-807-2772-667.

[2]  OSVALDOVÁ, Barbora a Jan HALADA. Praktická encyklopedie žurnalistiky a marketingové komunikace. 3., rozš. vyd. Praha: Libri, 2007, 263 s. ISBN 978-807-2772-667.