Jiří Wolker - Těžká hodina

Čtenářský deník – Lucie Kůsová

Jiří Wolker: Těžká hodina

Wolker, Jiří: Těžká hodina. Československý spisovatel, Praha 1961

Narodil se jako syn bankovního úředníka v prostějovské patricijské rodině. Vyrůstal v prostředí rodinné pohody a blahobytu, chodil do skautingu a cvičil v Sokole, prázdniny trávil u babičky na Svatém Kopečku u Olomouce. Po maturitě na gymnáziu studoval od roku 1919 v Praze práva a rok navštěvoval na filosofické fakultě přednášky F. X. Šaldy a také Z. Nejedlého. Horlivě se účastnil pražského literárního ruchu (nejbližšími přáteli byli Z. Kalista, K. Biebl a Antonín Matěj Píša), v letech 1922-23 byl významným členem uměleckého sdružení Devětsil. Wolker trpěl plicní chorobou – tuberkulózou, která se u něj projevovala již v dětství častými záněty mandlí a katary průdušek, léčil ji u moře i ve Vysokých Tatrách (přímo v Tatranské Poliance), nakonec jí roku 1924 podlehl. Je pochován na městském hřbitově v Prostějově.

1. 1. K jakému směru sbírku řadíme? Proč?

Jeho díla lze zařadit do tzv. proletářské poezie, jejímž byl nejvýznačnějším představitelem. Jeho tvorbu nejvíce ovlivnili Zdeněk Nejedlý a František Xaver Šalda. Jeho básně jsou sociálně laděny, zaměřují se na útlak lidí společností, také se věnuje dělnické otázce.[1]

1. 2. O jakých lidech obecně W. básně píše? Můžeme je rozdělit do skupin? Jak na jednotlivé skupiny básník pohlíží? Doložte ukázkami.
   
   

a)Ve středu pozornosti stojí trpící a ponížení: žebráci,nevěstky,

vojáci, služky, chudí; jsou stále vyhraněněji pojímáni třídně jako

dělníci, jako síla schopná vybudovat nový svět.

„První nevěstka přišla,
kávu mi přinesla,
druhá nevěstka přišla,
vlas mi pohladila,
třetí nevěstka mě políbila
a na tebe, má milá, podobná byla.“[2]

„Na záhřebském hřbitově, na Mirogoji
z očí se sloupla mi jižní sladká zem,
na záhřebském hřbitově tisíce křížů stojí,
ty jediné v očích svých udržel jsem,
ty kříže dřevěné, tak stejné, tak stejné,
jak stejná je smrt vojáků zabitých v boji.“[3]

„…úředník smutný, jenž v zimě ztratil svou ženu,
opilec z prvního patra, šest dětí ze suterénu,
dělníci z Ringhoferovky, olejem pomazáni,
ženy s vyschlými prsy, bezdětná paní,
všechny ty partaje bídy a kamení,…“[4]

b) Milenci

většinou na ně pohlíží se smutkem (balada o Nenarozeném dítěti, báseň Milostná), ať už z důvodu, že jsou utiskováni společností nebo básník nemůže přes lásku vidět hrůzu v okolí…

„Na srdci milenců řve fabrik siréna,
do tiché noci polnice zní,
když ruka má za tebou odchází, milená,
sta věcí hranatých tiskne se k ní.“ [5]

c)lidé z jeho života

prarodiče

„Anežka Skládalová
po dlouhé nemoci vydechla naposled
v pondělí 15. srpna ve věku 69 let“[6]

„Mrtvý byl Jiří, — já jsem Jiří též,
mrtvý byl mužem, — budu mužem též?“[7]

1. 3. Vyskytují se ve sbírce biografické motivy? Jestliže ano – doložte a vysvětlete, proč je považujete za biografické.

„Mrtvý byl Jiří, — já jsem Jiří též,
mrtvý byl mužem, — budu mužem též?“[8] – Shoda jmen
Anežka Skládalová v básni Pohřeb byla skutečně jeho babičkou, kavárna „Bellevue“ se jmenuje podle vily „Bellevue“, kde žili jeho prarodiče[9].

Dále básně s „jižní“ tématikou[10] – Jiří Wolker se léčil u Jaderského moře. (motiv moře)

1. 4. Často opakované motivy/témata básní – spíše optimistická či pesimistická – uveďte.
   Motiv : „oči“, „srdce“, „hvězda“, „Bůh“, „ruce“

„oči“ mu umožňují nový pohled na skutečnost, „srdce“ představuje

intimní krajinu, která vypovídá o jeho vztahu k světu[11]

Téma : útisk společností, dělnictvo, láska, smrt..
Témata jsou spíše pesimistická

1. 5. Co je míněno obecně souslovím  „těžká hodina/hodinka“?  Co to znamená pro Wolkera?

Komu je dedikována 1. báseň? Kdo to byl?

Těžká hodina je sousloví, které označuje poslední nejtěžší hodinu s největšími bolestmi pro těhotnou ženu bezprostředně před porodem. Jiří Wolker zde popisuje ztrátu iluzí chlapctví, již není chlapec, ale ještě není ani muž. Tento přechod je pro něj „Těžká hodina“ PhDr. Antonín Matěj Píša byl český básník, literární a divadelní kritik a novinář (redaktor Práva lidu, Národní práce). Věnoval se literární kritice a literární historii. Byl jen o dva roky mladší než Jiří Wolker. Po smrti Wolkera se jej několikrát zastával : „Nejhnusnější na celé

nevybíravé kampani pomluv, klepů a nactiutrhání, která se

poslední dobou rozviřila kolem jména Wolkerova, je to, že

jejím terčem je mrtvý, který nemůže obhájit neposkvrněnost

svého štítu lidského i literárního: právě tato okolnost však

dodává odvahy lživým a falšujícím záškodníkům Wolkerovy cti.“[12]

1. 6. Kolik je ve sbírce balad (vč. části Pozůstalost)? O jaký druh balad se jedná? – každé doložte. Na koho W. navazuje?

Nachází se zde 6 sociálních balad,[13] ve které se lidé potýkají se sociálními problémy, můžeme se proti nim bránit - vzpourou.  Jiří Wolker navazuje na Petra Bezruče a Jana Nerudu, kteří také psali balady.

Např : Balada o nenarozeném dítěti

V básni je zachycena láska, která potkává jak bohaté, tak i chudé. Autor kritizuje, že bohatství rozhoduje o narození dítěte. Chudí milenci se v básni musí dítěte vzdát. Dítě = bohatství.
„Statisíce lidí se milovalo,
žádné dítě se nenarodilo z nich,
— ni naše se nesmí narodit.
To není hřích,
to je jen bída.“

Další př: Balada o očích topičových

Jedna z nejznámějších Wolkerových básní vůbec, protože bývala protěžovaná minulým režimem. Hlavní postava básně, elektrárenský topič Antonín, oslepne v důsledku své práce (přikládá do pece a dívá se do plamenů), jeho odkaz ho však přežívá v podobě práce a elektřiny, která usnadňuje lidstvu život.

„Antonín rukama, jež nad oheň ztuhly,
přikládá plnou lopatu uhlí,
a že jenom z člověka světlo se rodí,
tak za uhlím vždycky kus očí svých hodí
a oči ty jasné a modré jak květiny
v praméncích drátů nad městem plují,
v kavárnách, v divadlech, nejraděj nad stole rodiny
v radostná světla se rozsvěcují.“

….Dělník je smrtelný,
práce je živá,
Antonín umírá,
žárovka zpívá:
Ženo má, - ženo má,
neplač!“

1. 7. Komu je věnována Balada o snu? Dokážete vysvětlit proč?
   Je věnovaná J. Seifertovi, který byl jeho přítel a též psal do Devětsilu. Seifert se ale brzy odvrací od proletářské poezie, Wolker mu se mu snaží otevřít oči, proč je třeba psát proletářskou poezii.
2. 8. Vysvětlete, v čem spočívá kontrast v básni Slepí muzikanti.

V této básni dva slepí žebráci hrají lidem, ač sami slepí, svou písní otevírají lidem oči ku krásám světa, aniž by z toho sami něco měli:

„Harmonika a housle,

dva slepí žebráci

sto očí vyhráli lidem,

dostali po krejcaru.“

Báseň ukazuje, jak lze skrz hudbu vidět lépe svět:

Zatím co slepí hráli

písničku veselou,

tak lidem narůstaly

nové a nové oči.“

1. 9. Vysvětlete, co je to čepobití; co je míněno ve stejnojmenné básni bojem?

Čepobití = Vojenství, večerka, povel nebo signál označující v době stanovené denním řádem na pokyn dozorčího důstojníka začátek nočního odpočinku.

Boj je opouštění své milenky.

1. 10. O jaký se jedná tvar: přišla´s, odešla´s. Proč je básník použil?

Wolker používá stažené tvary „přišla´s“ a „odešla´s“. Použil je proto, že pochází z Prostějova a tento tvar slovesa je typický pro tamní nářečí.

1. 11. báseň Oči – Jak je básník charakterizuje, čím pro něj jsou?

Básník je charakterizuje jako nejširší moře, jsou pro ně prostředkem, kterým vstřebává celý svět, přes nějž se vše dostává k srdci a paměti.

1. 12. Je báseň Jaro lyrická? Odůvodněte. Vysvětlete slova: drůza, nejkrasší, haluze

Báseň Jaro je lyrická, není zde děj, jsou zde vyjádřeny jen pocity z jara.

„Lyrický subjekt, jak jsme již ukázali, byl nejen zdrojem svěží obraznosti, sehrával ve Wolkerově poezii hlavně autostylizační roli. V Těžké hodině přijal úkol nositele odpovědnosti za každý čin. V básni Jaro se stylizuje do podoby stromu, „co stojí uprostřed zimy“, aby dozrál „pro jiné jaro jiného milování“.  Původní vize, založena na harmonicky snovém obrazu, dostala v Těžké hodině zřetelné kontury sociální.“[14]

Drúza = nepravidelně srostlá skupina krystalů na společném podkladu , nejkrasší = nejkrásnější, haluze = větve.

1. 13. Co básník v Básni milostné milence vyčítá a proč?

Řekla mu, že v jejích očí je vše, ale není, protože přes veškerou lásku nemůže ignorovat, že v okolí se dějí špatné věci.

1. 14. Interpretujte poslední čtyřverší z Balady o snu.
   „Musí se zabít,
   musí se žít,
   ruce jsou zbraně,
   srdce štít“
   - „Musí se zabít“ (sny), čili se musí splnit, rukama – které jsou zbraně; obecně: musí se něco začít dělat, nikoliv jen čekat; zde vybízí k revoltě, k boji za dělnictvo, „musí se žít“ znamená, nesmí se jen utápět v depresích, že jsme si nesplnili sny, „srdce je štít“ – srdce nás povede a bude chránit abychom vytrvali v boji za své sny
2. 15. Jak rozumíte „radě“ vycházející z básně Sloky?

Člověk, ať zažije cokoliv, by měl vždy vstát, zvednout hlavu a jít dál. Protože utápět se v bolesti je nejhorší, co může udělat.

1. 16. Lituje básník smrti Anežky Skládalové a muže Jiřího? Své mínění odůvodněte.

V Pohřbu smrti nelituje („Pláči-li, nepláči pro mrtvé,…“), [15]v básni se objevuje myšlenka, že nemá cenu se rmoutit nad smrtí blízkých lidí. Hlavní je, abychom se věnovali realitě, práci a boji za lepší svět.
Ani v básni muž Jiřího nelituje, Po jeho smrti vnuk doufá, že se stane též pevným a statečným mužem jako stařec. („Mrtvý byl Jiří, — já jsem Jiří též,
mrtvý byl mužem, — budu mužem též?“[16])

1. 17. Které básně (krom balad) dokazují W. výrazné sociální cítění.

Slepí muzikanti, Tvář za sklem, Kázání na hoře, Báseň milostná,  Moře,  Fotografie,  Dům v noci, Mirogoj, U rentgenu,

1. 18. S kým se básník setkal v básni Setkání a proč?

Básník je v nevěstinci, protože je na dně, kde se setkává s krásnou prostitutkou, která mu připomíná hvězdu, ale jakmile promluví, celé okouzlení je pryč.

1. 19. Zahrnuje sbírka i básně s milostnými motivy? Jestliže ano – zamyslete se nad celkovým vyzněním těchto básní.
   Celkové vyznění milostných básní je pesimistické, pokud se milují, nemůžou mít dítě(Balada o nenarozeném dítěti), musí od ní odejít do války bojovat nebo se dějí další hrůzy a básník se nemůže soustředit jen na lásku(Báseň milostná)
2. 20. Proč se ve sbírce objevují básně s „jižní“ tématikou? Které básně to jsou?

Objevují se zde, protože léčil tuberkulózu u Jaderského moře.

Balada o námořníkovi, Stud, Moře

1. 21. W. vztah k Devětsilu.

Jiří Wolker byl významný členem Devětsilu.

1. 22. Objeví se v některých básnických skladbách vtip? Jestliže ano – v jakých?

Vtip jsem ve sbírce Těžká hodina nezaznamenala.

1. Kdo ještě napsal báseň Pozdě k ránu? Shoda názvu či záměr?
   
   

Karel Hlaváček napsal sbírku Pozdě k ránu. Sbírka je zajímavá svoji zvukovou stavbou a melodií – tohoto dosahuje opakování slov a zvláštním rýmem. V těchto básních se snaží čtenáři vsugerovat nějakou náladu, využívá k tomu zvuku slov. Často ukazuje neskutečnou krajinu v době přechodu dne a noci. Básně jsou melancholické a smutné. Sbírka je typickou ukázkou českého symbolismu.
Wolkerova Pozdě k ránu

„Noc valí se k ránu a člověk se narodil,
aby buď vlekl svět, nebo jím vlečen byl,
a přece, můj koníčku, tolik jsem si přál,
abys ty, aspoň ty, při záři měsíce
nemusel pod bičem voziti opilce
a raději někde ve stáji spal,
za ospalé lidi, za všechny spal."

Wolker chtěl vyjádřit blízkost Karlu Hlaváčkovi, jelikož v té době už Wolker věděl, že umírá na tuberkulózu. Na tuberkulózu ve věku 24 let zemřel i Karel Hlaváček.

1. 24. Která báseň je psána formou dialogu? Zamyslete se, proč básník volí tento způsob vyjádření.

V básni U rentgenu. Báseň ve formě dialogu lépe plyne a lépe se čte. Je srozumitelnější a člověk se v ní dobře orientuje. Díky rozdělení v tři lékařovy odpovědi člověk si pak jednoznačně uvědomí, na co především autor upozorňoval.

1. 25. Co je to epitaf? Kdy byl napsán?

Epitaf je krátký text, který informuje o zesnulé osobě, shrnuje její život a tematicky se vztahuje k mrtvému. Nemusí jít přímo o nápis umístěný na hrobu.

Básník si sám sobě napsal epitaf krátce před tím, než zemřel (28.11.1923), protože věděl, že smrt byla v jeho případě nevyhnutelná. Naplnily se tak jeho nejhorší obavy a zemřel tak, jak nejvíc nechtěl, jako nemohoucí chudák na nemocniční posteli. Byl plný elánu a chuti do života, viděl před sebou ještě mnohé věci, které měl a které chtěl udělat, nicméně nemoc byla rychlejší.
„Zde leží Jiří Wolker, básník, jenž miloval svět
a pro spravedlnost jeho šel se bít.
Dřív než moh srdce k boji vytasit,
Zemřel, mlád dvacet čtyři let.“

1. Básnické prostředky – doložte citacemi - možno čerpat z libovolných básní
   - verš – střídání daktylu a trocheje: „Nejdřív se na sebe usmáli, potom se do sebe zamilovali…“, rým – většinou pravidelný – sdružený nebo střídavý (AABB – „..usmáli,…zamilovali“; ABAB-„..svítící,…has,…ulicí“), metafora, personifikace – „…voda běží a běží…“(Balada o nenarozeném dítěti), přirovnání – „…lidé stojí, jako by odrazem světel na ní byli…“(Balada o nenarozeném dítěti), „…na ústa si tě položím jako kovovou plotnici…“(Čepobití), epiteton ornans – „…strašlivé kráse…,…smysly nesmělé“(Oči), anafora – „Dnes je má těžká hodina...,dnes je má těžká hodina…“(Těžká hodina), „celý svět…,celý svět…,všechno,co…,všechno,co…všechno,co…“(Oči), apostrofa -„…Milenčin dopise, lampo, kniho kamarádova…“ (Těžká hodina), epanastrofa – „Sníha padá na město, na město zšeřelé,…“(Sloky), epifora – „…jen rakev pochováme, jen jméno pochováme…“(Pohřeb), epizeuxis – „…protože po světe jdou, ve světě rvou a na světě staví své štěstí.“(balada o snu), asociace – „… hvězdy, květiny, práci, města, fabriky, lidé…“(Oči)

Zdroj:

SVOBODA, Jiří . JIŘÍ WOLKER FIKTIVNÍ A AUTENTICKÝ : REFLEXE BÁSNÍKOVY POEZIE V PROMĚNÁCH ČASU. Olomouc, 2008. 262 s. Diplomová práce. Univerzita Palackého

NEZVAL, Vítězslav . Moderní básnické směry. 5. Praha : Československý spisovatel, 1979. 286 s.

http://www.cesky-jazyk.cz

Vlastní názor:

Těžká hodina na mě jako celek zapůsobila příliš pesimisticky, líbí se mi básnické obraty Jiřího Wolkera a jeho imaginární realismu, jak by jeho styl nazval Vítězslav Nezval, ale tématika básní mi nevyhovuje.

[1] NEZVAL, Vítězslav . Moderní básnické směry. 5. Praha : Československý spisovatel, 1979. 286 s.

[2] báseň Setkání

[3] báseň Mirogoj

[4] báseň Dům v noci

[5] báseň Milenci

[6] báseň Pohřeb

[7] báseň Muž

[8] z básně Muž

[9] z básně Tvář za sklem

[10] například báseň Moře

[11] SVOBODA, Jiří . JIŘÍ WOLKER FIKTIVNÍ A AUTENTICKÝ : REFLEXE BÁSNÍKOVY POEZIE V PROMĚNÁCH ČASU. Olomouc, 2008. 262 s. Diplomová práce. Univerzita Palackého

[12] Host 6, č. 9-10, červenec 1927

[13] Balada: lyricko-epická skladba s pochmurným dějem a tragickým koncem.

[14] SVOBODA, Jiří . JIŘÍ WOLKER FIKTIVNÍ A AUTENTICKÝ : REFLEXE BÁSNÍKOVY POEZIE V PROMĚNÁCH ČASU. Olomouc, 2008. 262 s.

[15] Pohřeb

[16] Muž